Automobilový průmysl hraje v českém hospodářství klíčovou roli, když více než třetina české produkce spadá pod toto odvětví. Právě proto jsme si v aktuálním vydání časopisu Konstruktér vzali na mušku nástroje používané při vývoji automobilových dílů.

Na úvod vás provedeme trendy ve vývoji současných automobilů v článku, jehož sepsání se chopil jeden z předních českých automobilových novinářů Jan Blažek. Je více než jasné, že náročnější spotřebitel se dnes již při koupi vozu nerozhoduje příliš podle motorizace či počtu hvězdiček z bezpečnostních testů, zajímá se spíše o to, jakou elektronikou je vůz vybaven pro jeho zábavu či lepší požitek z doby strávené za volantem – a ti, kdo automobily vyvíjejí, na takovou poptávku musejí dokázat reagovat.

S tím úzce souvisí další z článků, v němž se zabýváme tzv. internetem věcí. Tento podivný pojem neznačí nic jiného, než možnost a dnes již nutnost spousty výrobků samostatně komunikovat přes web na základě dat získávaných z nejrůznějších senzorů. Zdaleka už nejen Bugatti Veyron posílá výrobci průběžné údaje o svém stavu – tuto vlastnost zděděnou po vesmírných plavidlech a posléze letadlech, již najdeme například i v domácích termostatech.

Červnový Konstruktér přináší také několik zajímavých případových studií – například o nasazení systému tzv. digitální továrny v automobilce Volvo Cars, o vývoji modernizované verze českého letadla L-410 NG, či o využívání CAD a CAM softwaru v českých firmách Linaplast nebo Agrio.

Významný prostor tentokrát věnujeme také takzvaným studentským formulím, konkrétně projektu Formula Student, který motivuje vysokoškolské studenty k vývoji jejich vlastních formulí, s nimiž pak závodí na sportovištích po celém světě. Tato iniciativa se nám zalíbila natolik, že jsme se z čistě vlasteneckých pohnutek rozhodli zařadit mezi partnery brněnského týmu těchto závodících konstruktérů. S logem časopisu Konstruktér se tedy letos můžete potkávat také na předním spoileru velice vydařené formule Dragon 4.

Komentáře