Na webu se objevila zajímavá infografika, shrnující základní poznatky o současné rozšířenosti technologií 3D tisku a veřejném povědomí o něm. Stručně vzato, nacházíme se skoro v pravěku.

Autoři této vizuální „studie“ z webu Newark.com vysvětlují, k jakým účelům je v současnosti 3D tisk používán a kým. Dozvídáme se, že jsou zde dvě větve vývoje – pro průmysl a pro domácí kutily. V profesionální sféře zaujme, že se 3D tisku nejvíce využívá v průmyslu automobilovém (31,7 %), spotřebního zboží (18,4 %) a komerčních strojů (11,2 %). Následuje uplatnění ve zdravotní technice (8,8 %), v akademické sféře (8,6 %) a teprve až zde v leteckém průmyslu (8,2 %), následovaném vládami a armádami (7,7 %).

Využití technologií 3D tisku v různých sférách průmyslu. Zdroj: Newark.com

Domácí kutilové, můžeme-li tak tuto skupinu uživatelů levných 3D tiskáren nazvat, s nimi nejčastěji tvoří funkční modely (14 %), umělecké předměty (14 %), náhradní díly všeho druhu (13 %), výzkumnou činnost (13 %) atd., viz celý graf v níže přiloženém obrázku.

Predikce dalšího vývoje se zde opírá o sociologický graf tzv. „inovačního rozptylu“ (angl. diffusion of innovations), jenž znázorňuje teorii nástupu, rozvoje a úpadku komerční technologie do povědomí lidstva. Tato křivka normálního rozložení lidi rozděluje podle toho, kdy se k nové technologii poprvé dostávají a začínají ji používat. Počátečních 2,5 % z nich je označeno za „inovátory“, skupina do 13,5 % jsou „raní uživatelé“, u 34 % se dostáváme k „rané většině“, vrcholem (dalších 34 %) je pozdní většina. Poté nastává úpadek zájmu, technologie je již všeobecně známá a pravděpodobně začíná být nahrazována nějakou novější.

3D tiskárna do každé domácnosti… v roce 2040

V infografice je takto situace 3D tiskáren prolnuta do grafu rozvoje osobních počítačů. Zatímco v roce 1975 připadalo na jednoho Američana 0,0002 PC, v roce 2010 byl poměr vyrovnán na 1:1. Přirovnáme-li k tomu 3D tiskárny, nacházíme se někde na počátku osmdesátých let minulého století, kdy počítače ještě většinou nebyly ani osobní, stály horentní sumy a v domácích podmínkách jejich „mikro“ verze používali jen ti nejzarytější nadšenci, pochopitelně matematici a programátoři. V takové pozici je k dnešku 3D tisk z pohledu domácích uživatelů.

Cesta 3D tiskáren mezi tzv. domácí uživatele ještě prakticky nezačala. Zdroj: Newark.com

Vývoj se však ve 21. století může odehrávat docela jinak a výrazně rychleji, než v dobách, do kterých je zasazeno porovnání nástupu 3D tisku pro ti osobním počítačům. Domácí 3D tiskárny různých značek zejména v posledních měsících raší doslova jako houby po dešti, jejich ceny padají strmě dolů (a týká se to i produkčních profesionálních strojů) a pomalu si o nich začínají štěbětat i přísloveční vrabci na střeše. Když už i ředitel on-line divize televize Nova veřejně projevuje obavu o ochranu duševního vlastnictví pod tlakem 3D tisku, zdá se, že se okamžik zlomu doopravdy blíží.

Kompletní infografika

Zdroj: Newark.com

Komentáře