Astronomickou částku za doslova astronomický projekt nabízí nezisková nadace X Prize Foundation ve spolupráci s firmou Google v soutěži Google Lunar X Prize. Zúčastnit se může kterýkoliv obyvatel planety Země – vítězem se stane ten, kdo vyvine průzkumného robota, dostane ho na měsíční povrch a splní zde několik předepsaných úkolů.
Mezinárodní výzva směřuje ke všem podnikavým vynálezcům, schopným dát dohromady fungující týmy odborníků, kteří se odváží v soukromých podmínkách zrealizovat dílo, na něž si dosud troufly pouze vládní organizace nejsilnějších zemí. Samozřejmě – budou k tomu potřebovat velké finanční zdroje a také ty si musejí zvládnout sami obstarat od sponzorů či vizionářských filantropů.
Hraje se o hodně – Měsíc je vnímán jako kritický zdroj energie pro budoucnost lidstva a ten, komu se podaří kolonizovat jej jako první, na něj otevře cestu k dalekosáhlému komerčnímu využití. Předchozí úspěšné pokusy o dobývání vesmíru ze strany podnikatelů přitom ukazují, že v soukromé sféře lze dosáhnout velkých vesmírných činů nesrovnatelně levněji, než jak se to daří vládním projektům.
Google Lunar X Prize hodlá nastolit druhou fázi dobývání Měsíce – ta první se odehrála v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století, kdy o našeho vesmírného souputníka horlivě soupeřily USA a Sovětský svaz. Poslední lidé zde přistáli v roce 1972 v lodi Apollo 17.
Hlavní cenou ve výši 20 milionů dolarů bude odměněn ten tým, který jako první vyvine, vyrobí a bezpečně dostane na Měsíc robota, jenž po jeho povrchu ujede alespoň půl kilometru a odešle na Zemi sérii fotografií, videozáznamů a dalších dat. Druhý v pořadí získá za tutéž úspěšnost 5 milionů.
Čtyři miliony dolarů budou přiděleny tomu, kdo splní bonusové úkoly klání, kterými jsou schopnost absolvovat po Měsíci cestu delší než 5 kilometrů, objevení vody, nález pozůstatků po předchozích misích Apollo nebo bezpečné přečkání měsíční noci, jež trvá 14,5 pozemských dní a je extrémně mrazivá.
Úspěšnost motivace formou soutěže, jako je tato, v minulosti prokázalo již několik podobných klání. Například první přelet Atlantiku z New Yorku do Paříže, který v roce 1927 uskutečnil Charles Lindbergh, byl vyprovokován výzvou francouzského hoteliéra Raymonda Orteiga z roku 1919, který za zdolání této cesty vypsal odměnu ve výši pětadvaceti tisíc dolarů. O její získání tehdy usilovalo devět týmů, které do vývoje dostatečně vybaveného letadla souhrnně investovaly více než 400 tisíc dolarů. V důsledku toho se během velmi krátké doby zmnohonásobil počet letecky přepravených osob (během tří let v USA z 5 782 na 173 405 pasažérů) a jen v roce 1927 stoupl počet registrací nových letadel o 400 %.
Ačkoliv je tedy vypsaných třicet milionů dolarů relativně nízká částka ve srovnání s náklady, jež si vyžádá realizace zadaného projektu, očekává se, že zavdá impuls k tomu, aby soukromé vědecké týmy po celém světě investovaly do pokusu mnohonásobně víc prostředků. V konečném důsledku tak dohromady dosáhnou pokroků, jež by byly pro osamocenou organizaci prakticky nedostupné.
Více informací o soutěži Google Lunar X Prize najdete na webu http://www.googlelunarxprize.org.
(Zdroj: X Prize Foundation)
