V roce 1932 první žena sólově přeletěla Atlantik, byl objeven neutron, čeští četníci při demonstracích postříleli několik dělníků a nezaměstnaných, a vyšla kniha Encyklopedie výkonnosti – Výroba.

Souborné dílo, vydané ve třech svazcích pražským nakladatelstvím Sfinx, ještě dnes zaujme svým rozsahem a propracovaností. Kniha vydaná jako druhá v pořadí, se zaměřuje na řízení výroby a organizaci průmyslových závodů a do nejmenších detailů popisuje veškeré tenkrát známé aspekty efektivity průmyslové výroby a jejího zdokonalování.

Vzorem bezpečnostních varování používaných v českých prvorepublikových fabrikách byly často plakáty používané v amerických provozech. Jejich autoři se však na rozdíl od našich soustředili zejména na líčení škod spáchaných vinou úrazu jednotlivce na jeho blízkých.
Vzorem bezpečnostních varování používaných v českých prvorepublikových fabrikách byly často plakáty používané v amerických provozech. Jejich autoři se však na rozdíl od našich soustředili zejména na líčení škod spáchaných vinou úrazu jednotlivce na jeho blízkých.

Dobové naladění směřuje zájem autorů jednotlivých kapitol logicky na západ (do přelomu, kdy se veškerá odborná literatura začne zabývat pouze vzory ze Sovětského svazu, zbývá ještě dobrých šestnáct let). Jako etalon pokroku je přitom mezi několika americkými podniky opakovaně vzýván Ford, tou dobou úspěšně pracující na tom, aby se z automobilu stalo zboží dostupné masám.

Růžové brýle a střílení do lidí

V kontrastu s velkými sociálními rozdíly ve společnosti, na jedné straně s noblesními pány továrníky, na druhé s dělníky propuštěnými z práce a žebrajícími o jídlo, zaznívají v knize prohlášení, jimž by bylo hezké věřit a doufat v jejich přetrvání do budoucna. Citován je například R. v. Holtzer: „Hlavním a základním zákonem musí být úcta k pracujícímu člověku, uznání a správné hodnocení každé práce a poctivý, lidský názor na práci, ať fysickou, nebo duševní, neboť jen tak dospějeme ke skutečné svobodě a pravé lidskosti.“ Diskutována je například potřeba zrušení práce v sobotu a zavedení osmihodinové směny, placené dovolené nebo podpora činnosti odborů – tedy věcí, které dnes vnímáme jako samozřejmost.

„Pětidenní pracovní týden se zavádí dosud jen pokusně, ale věc by měla býti sledována všemi řádnými řediteli. Mělo by se uvažovat, že rychle vzrůstající světová výrobnost musí být provázena delším odpočinkem pracovníků, což je v zájmu náležité rovnováhy mezi výrobou a spotřebou.“

Velmi významný prostor je věnován péči o zaměstnance – o jeho zajištění v práci i v důchodu. To se týká také ochrany zdraví při práci, která byla tou dobou ve výrobních závodech stále nepoměrně rizikovější, než dnes: „V Americe se odhaduje roční počet úrazů smrtelných na 25.000, úrazů se 4týdenní neschopností pracovní na 700.000 a s jednodenní pracovní neschopností na 2,000.000.“ Dvaaosmdesát procent úrazů bylo podle zjištění zaviněno únavou.

Dobové plakáty vyvěšované ve výrobních závodech za první republiky varovaly před drastickými následky pracovních úrazů z nedbalosti.
Dobové plakáty vyvěšované ve výrobních závodech za první republiky varovaly před drastickými následky pracovních úrazů z nedbalosti.

Situaci kolem bezpečnosti práce v Československu od roku 1928 sledovala odborná komise při Československém národním komitétu pro vědeckou organizaci, která dospěla k závěru, že roční národohospodářská ztráta způsobená úrazy dosahuje na 727 milionů korun. V roce 1926 bylo zaznamenáno 26 700 úrazů, z toho 777 smrtelných.

Vybrat toho správného a nepoškodit

Ve všech továrnách jste se tenkrát mohli setkat s osvětovými plakáty vydávanými jak samotnými podniky, tak pojišťovnami a oborovými svazy, jež vyzývaly k opatrnosti pracovníků. Je dobré uvědomit si, že naši předkové tou dobou ještě neměli k dispozici penicilin a už pouhá tříska v prstu mohla znamenat problém s vážnými následky. Z dnešního, někdy až příliš politicky korektně upjatého pohledu, pobaví tehdejší statistiky hodnotící úrazovost na pracovišti třeba podle národnosti: „Zjistilo se, že z 1000 pracovníků téže národnosti připadlo úrazů na Američany 34, na Skandinávce 34, na Němce 44, na Irčany 60, na Poláky 62, na Jihoevropany 100, což opět potvrzuje závislost úrazů na pevnosti vůle.“

Výzkumník H. Hildebrandt v sousedním Německu šel při svém zkoumání lidí v práci ještě dál, přičemž z dnešní perspektivy zamrazí při vědomí, do jakého chaosu a zmaru tato německá touha po dokonalém národu dovedla celý svět jen šest let po vydání citované knihy: „Při studování typu lidí se sklonem k úrazům je potřebí všímati si i jejich předešlého života a tehdy se často zjistí, že jejich rodinné poměry nejsou dobré, že pracují neradi a jen proto, aby se uživili a že často ti, kdož vystupují velmi hlučně, jsou povahově slaboši. Rovněž v pohlavním životě těchto lidí se jeví zrůdnosti a zvláštnosti.“

Napsal Jan Homola s využitím citací a fotografií z knihy Encyklopedie výkonnosti II, Výroba, vydané nakladatelstvím Sfinx v roce 1932.

Komentáře