Světové unikáty, ale také balast, snaha něco předstírat veřejnosti, nebo naplnit socialistický plán, především však oslava lidské práce – to jsou Zlaté medaile udělované již od roku 1964.
Brněnské veletrhy a výstavy udělují během mezinárodního strojírenského veletrhu ocenění Zlaté medaile určené těm nejzajímavějším exponátům. I když měla soutěž v průběhu let různou podobu i obsah, stala se nakonec přehlídkou invence českého průmyslu. Brněnské výstaviště bylo místem obdivu a zá-jmu veřejnosti o úspěchy průmyslu a soutěž o Zlatou medaili dodala dobrou marketingovou tečku.
Stovky oceněných projektů jsou tou nejlepší vizitkou lidí, konstruktérů a mechaniků, kteří pokračovali v práci svých předchůdců a své znalosti předali dál. V technice nic nevzniká náhle, ze dne na den, ale systematicky, kontinuální prací, jež má zpravidla určen jas-ný cíl. A podílejí se na nich zkušení konstruktéři a vedle nich mladí lidé. Ostatně není náhodou, že vzpomínky každého dobrého, chcete-li geniálního, konstruktéra, začínají u příkladného učitele, předchůdce. Na to jsme, bohužel, díky politické propagandě často zapomínali.
Česko proti Číně?
Přehled oceněných výrobků odhalí množství podniků, které už neexistují, s přispěním té přemíry převratných změn, jimiž naše země v uplynutých sto letech prošla. V této souvislosti je zajímavé nedávné upozornění uznávaného německého ekonoma Thomase Straubhaara na zásadní omyly ekonomů zaměřených na finanční trhy a opuštění hodnot vznikajících při výrobě.
Zmínil, že Česko by mohlo navázat na svoji tradici, tedy tradici po celé zemi rozmístěných vynikajících firem, jež jsou technologicky nedostižné pro laciné podniky z Asie, což je ostatně ten nejdůležitější recept současného německého hospodářského úspěchu. K ilustraci této moci by stačilo zmínit dřívější československé úspěchy třeba v textilním průmyslu. Pak snadno pochopíte, jaká síla se skrývá v perfektním projektovém řízení, pokud se spojí úsilí více kolektivů z více firem. V případě textilního strojírenství se taková spolupráce zdařila, ale nyní se zřejmě bohužel nedá zopakovat.
V současné době se nedaří skloubit práci výzkumných ústavů a průmyslu. I zde je však jedna výjimka, elektronové mikroskopy, oceněné v roce 1965. Jejich výroba byla tak perfektně připravena výzkumníky, že průmyslová produkce už poté nepředstavovala potíž.
Ve výčtu úspěchů českého průmyslu pak vynikají také mnohá fakta z oborů automobilového průmyslu, letectví a výroby obráběcích strojů. Všechny mají společný cíl: cílevědomou podporu vlád a bankovních domů Masarykovy republiky, která přešla přes válečná léta až do období 50. let a dále.
Průmysl vytváří hodnoty
Průmyslové prostředí je tvůrčí a vytváří hodnoty, z nichž žijeme a jsme díky nim posuzováni v zahraničí nejenom našimi bezprostředními sousedy, ale i za mořem. Tvořivá práce průmyslu v mezinárodním prostředí vytváří suverenitu státu. Nejsou to politici a jejich výroky, ale výrobky, jejichž životnost a společenská pro-spěšnost vytváří pověst té či jiné země. Proto se stát musí na tvářnosti průmyslu s rozmyslem a výhledem do budoucnosti podílet.
Průmysl je také korektním měřítkem vyspělosti státu a jeho úrovně vzdělání. To není návod k přehnané pýše, spíše důvod k za-myšlení, jak jsme s tímto bohatstvím, jež je představováno technickými a rukodělnými znalostmi a zkušenostmi předávanými po generace lidí naložili, i to, jak s ním naložíme v budoucnosti.
Text vychází z připravované publikace o historii Zlatých medailí MSV v Brně, kterou pro časopis Konstruktér připravuje Jan Baltus. Fotografie z archivu autora a Škoda Auto.
