Strojírenský veletrh Euromold, zaměřený na technologie pro vývoj výrobků, letos vyvolával mírné rozpaky. Ve srovnání z předchozími ročníky zeštíhlel, zato se z něj stává jedno z největších světových setkání firem zaměřených na průmyslový 3D tisk.

Bez nadsázky, nebýt prodejců všemožných 3D tiskáren, vešel by se celý letošní Euromold s dodavateli řešení pro formařinu a nástrojářství do jediného pavilonu. Snad i v důsledku tohoto vývoje se pořadatel rozhodl pro příští ročník poprvé v historii opustit Frankfurt nad Mohanem a uspíšit termín konání této bezesporu významné akce – v příštím roce proběhne Euromold poprvé v Düsseldorfu, a to nikoliv v prosinci, nýbrž překvapivě již v září. Na druhou stranu se tento veletrh stává jednou z nejdůležitějších událostí pro dodavatele a uživatele 3D tiskáren. Srovnatelný význam má pouze série mikroveletrhů 3D Print Show a americký CES, nicméně jejich koncepce není narozdíl od Euromoldu zaměřena na průmyslové využití 3D tisku.

Firmy působící v tomto odvětví proto již několik let v řadě směřují svá nejdůležitější technologická oznámení právě k termínu konání tohoto německého svátku nástrojářů a formařů, stejně tak Terry Wohlers zde pořádá svoji výroční konferenci, letos již její šestnáctý ročník. Nové produktové řady tu i letos představili všichni velcí hráči, od Stratasysu (obr. 8) přes 3D Systems po EOS. Pokud někdo v odvětví 3D tisku něco znamená, velmi pravděpodobně jste ho mohli v halách frankfurtského výstaviště z kraje prosince potkat.

Euromold, obrázek 8
Euromold, obrázek 8

Nemá příliš smysl věnovat se v tomto stručném článku výčtu všech konkrétních novinek, jež byly na Euromoldu k vidění — k tomu vás odkážeme na web 3D-tisk.cz nebo další on-line zdroje. Z celkového pohledu však byly na místě zjevně patrné nově se rýsující trendy a tím není myšlen rostoucí zájem o 3D tisk jako takový, ale dospívání tohoto trhu, někdy možná v překvapivých souvislostech.

Eroze cen a odklon od kopií FDM

Čeho jste si jako návštěvníci museli všimnout na první pohled, byl značný meziroční nárůst počtu menších dodavatelů z Asie, jejichž unifikované stánky vytvářely obchvat kolem výstavních expozic dominantních západních výrobců a dodavatelů. Ukazuje se, že technologie FFF, kopírující patentovanou FDM, přestává být v kurzu. Vyrobit takový stroj „hobby“ úrovně lze již velice levně a marže jsou v této sféře byznysu stlačeny na nezajímavé minimum.

Čínští výrobci dnes nabízejí obstojně fungující obdoby Maker-Botů za ceny kolem pouhých deseti tisíc korun (obr. 2) a významné procento z nich se již raději zaměřuje na vývoj zařízení na bázi DLP, či SLA, která modely staví vytvrzováním fotopolymerických roztoků. Podobně jako průkopník v tomto směru, americký Formlabs, jenž se pochlubil novou generací svojí tiskárny Form 1+ (obr. 4).

Euromold, obrázek 2
Euromold, obrázek 2
Euromold, obrázek 4
Euromold, obrázek 4

Marný závod o „největší“ 3D tiskárnu

Euromold 2014 dal návštěvníkům znalým českých reálií zavzpomínat na strážnickou Aroju, která na něm vloni vystavovala svůj dosud nedokončený prototyp „největší 3D tiskárny na světě“. Letos již Aroja na tomto veletrhu nebyla, zato o post „největší“ tiskárny jaly se bláhově soupeřit mnozí další (obr. 1). Zařízení schopných sestavit natavením vrstviček z plastového drátu velmi rozměrné modely se vyrojilo hned několik — fungují slušně, ale s ohledem rychlostní limity použité technologie jsou určeny pro velmi trpělivé uživatele.

Euromold, obrázek 1
Euromold, obrázek 1

Trocha národní hrdosti však přece jen zůstala. Ve skromném stánku na okraji pavilonu připomínali své pokroky ve vývoji 3D tiskáren pražští Be3D. Jejich produkty sice čeká na cestě k dokonalosti ještě nějaká cesta, zarputilost však firmě DO-IT upřít nelze a s velkou investicí v zádech se jí může podařit dosáhnout vysněných cílů s globálními ambicemi (viz strana 6). Podobně potěšila a zároveň překvapila komerční verze tiskárny Prusa i3 nabízená na stánku jednoho z německých prodejců, který vynález Josefa Průši zabalil do hezkých krabiček, doplnil polopatickým návodem a za 500 eur ji nabízí jako stavebnici pro domácí uživatele (obr. 7).

Euromold, obrázek 7
Euromold, obrázek 7

Technologie příštích dní

V ohromné záplavě novinek, které letošní Euromold přinesl, naši redakci obzvláště zaujaly tři. V první řadě 3D tisk „digitálního kovu“ od švédské firmy Höganäs (obr. 5). Její technologie, tzv. binder jetting, spočívá v aplikaci lepidla do kovového prášku při pokojové teplotě a následném sintrování takto vzniklých prvků v samostatném zařízení. Toto řešení, nabízející momentálně rozlišení kolem 30 mikrometrů, je vhodné k výrobě velmi drobných detailních kovových prvků.

Euromold, obrázek 5
Euromold, obrázek 5

Zajímavý je také 3D tisk z porcelánu, přinášející zcela nové možnosti do výroby implantátů (obr. 6) nebo šperkařství, kam se zaměřuje francouzský 3D Ceram. Podobný princip nabízí také rakouský Lithoz, jehož metoda LCM slibuje výrobu vysokopevnostních keramických prvků s vlastnostmi produktů sériově vyráběných konvenčními principy.

Euromold, obrázek 6
Euromold, obrázek 6

Rouškou tajemství je dosud opředena inovace, skrývající se za tzv. projektem Evo (obr. 3), pod kterým firma Renishaw vyvíjí údajně zcela novou generaci vysoce výkonného a zároveň komfortního 3D tisku z práškových materiálů spékaných laserovým paprskem.

Euromold, obrázek 3
Euromold, obrázek 3

Připravil a vyfotografoval Jan Homola.

www.euromold.com

Komentáře