Jan P. Laštůvka: Prezentace unikátního rudlu RUDL UP splnila na veletrhu očekávání (rozhovor)

Redakce Redakce
— vydáno 22. listopadu 2017

Ojedinělé pneumaticko-mechanické zvedací zařízení RUDL UP představil na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně Jan P. Laštůvka. Zařízení provozované bez externích zdrojů energie s vlastní váhou a silou obsluhy vzbudilo velký zájem odborné veřejnosti. Se spoluautorem patentovaného zařízení jsme pro vás připravili rozhovor.

(Strojirenstvi.cz) Kdy a za jakých okolností vznikla první myšlenka vytvořit unikátní stěhovací vozík? Co vás k tomu přivedlo a kdo se s vámi na myšlence podílel?

Jan P. Laštůvka (VLAZA UP): První myšlenka se zrodila z „naštvanosti“ Michala Martinovského, našeho technického specialisty, asi před pěti lety. Tehdy jezdil v roli servisního technika bílých spotřebičů, a jak už to bývá zvykem, neměl s sebou výpomoc pro manipulaci se zbožím. Těžké balíky musel z dodávky vykládat a nakládat sám. Tyto neuspokojené potřeby ho přivedly na myšlenku zkonstruovat unikátní zařízení, což bylo spojeno s výrobou prvního prototypu. Metodou pokus-omyl se nám podařilo sestavit první funkční prototyp, který Michalovi pomáhal s každodenní prací. Pak ale přišel impuls prototyp předělat a vyrábět jej sériově výrobu. V roce 2015 jsme založili projekt RUDL UP, který jsme letos živě představili na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Na vývoji a konstrukci pracoval Michal Martinovský, Martin Laštůvka a já. Speciální poděkování patří trpělivému Karlu Bednáři, majiteli firmy Sváry KFB, který nám pomáhá s výrobou.

Na jakém principu RUDL UP pracuje a kdo vám pomáhal s konstrukčním vývojem technického řešení? Jak dlouho trval vývoj?

RUDL UP pracuje na pneumaticko-mechanickém principu. Pro zjednodušení to lidem vysvětlujeme jako sofistikovanou pružinu, která zvedne náklad nahoru. Obsluha ji stlačí za pomoci vlastní váhy dolů, aby se znovu „načerpala“ energie (nejde o hydrauliku), která náklad zvedne nahoru. Vývoj konstrukčního řešení do formy, kterou prezentujeme dnes, trval od posledního prototypu asi 3 roky. Ne že by nám konstrukční řešení předtím nefungovalo, ale prototyp nebyl reprodukovatelný a bylo potřeba ho ještě přizpůsobit bezpečnostním normám. Naše nápady a inovace pak do praxe převáděl Karel Bednář ze zmíněné firmy Sváry KFB.

cccc

Vít Laštůvka (vlevo) a Jan P. Laštůvka představili unikátní pneumaticko-mechanický rudl na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2017 v Brně. Prezentace i ohlas veřejnosti splnily jejich očekávání. Foto: Petr Hruška

Jaké má vaše konstrukční řešení výhody a nevýhody a jak si obstojí s konkurencí na poměrně silném trhu s transportem a logistikou? Na jakou cílovou skupinu spotřebitelů míříte?

Naše konstrukční řešení nemá konkurenci. Zní to možná trochu namyšleně, ale s tím jsme do tohoto projektu šli. Náš nápad prošel ochranou duševního vlastnictví a v praxi výrazně ulehčuje manipulaci se zbožím. Na trhu s logistikou je samozřejmě mnoho zařízení a strojů i silných skladníků, kteří nosí pračky a ledničky v rukách jako kabelky. Žádné z těchto zařízení ovšem nepracuje na takto jednoduchém principu bez externích zdrojů energie. Pokud je porovnáme s konkurencí, pak to znamená, že si zákazník může koupit klasický rudl, který nemá zdvih. Hydraulický vozík, který je vhodný do skladů, není vhodný do nerovinného terénu. Elektrický rudl je těžký, drahý a potřebuje externí zdroj energie. Hydraulické čelo na zádních dveřích dodávky je drahé, vyžaduje častý servis a zpravidla snižuje přepravní limit dodávky. Na trhu dosud nebylo nic, čím by závozník mohl naložit zboží do dodávky, pak samotný stroj s lehkostí přidat ke zboží a v místě určení zboží ho bezpečně a pohodlně opět vyložit z dodávky. RUDL UP je proto unikátní řešením, které nemá žádné z uvedených nevýhod. 

Jedinou nevýhodou našeho zařízení je skrytý potenciál. Lidé, kteří si přečtou informace o vozíku na našem webu, podívají se na videa a reklamu, se velmi často při osobním setkání ptají, kde má náš rudl ukrytý pohon nebo baterii. Unikátnost nám proto občas komplikuje jednání se zákazníky, protože druhá strana to chápe jinak. Setkali jsme se i s údivem, že RUDL UP umí zdvih břemene, ale nemá elektrický pohon kol do schodů. To by nám ale zničilo koncept projektu i konkurenční výhodu, protože naše řešení pracuje bez externích zdrojů energie. Cílovou skupinou jsou tedy všichni uživatelé, kteří potřebují rychle a efektivně manipulovat se zbožím větších rozměrů a váhou od 50 do 100 kg – ať už se jedná B2B nebo B2C v případě menších živnostníků.

Z prvotní myšlenky unikátního rudlu vznikl i start-up RUDL UP, jenž jste propagovali společně s kolegou na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Jaký máte pocit z výstavy? Byl o váš projekt zájem?

Strojírenský veletrh byl naprosto úžasný a dokonalý týden. Těžko si dovedete představit ten stres, který jsme na veletrhu z počátku měli. Byla to totiž příležitost, která měla ukázat, jestli bude o náš projekt skutečně zájem nebo zůstane bez ohlasu. Odborná veřejnost však ukázala, že o náš projekt a unikátní rudl je a bude zájem. Díky interakci s návštěvníky jsme se po celou dobu veletrhu nezastavili. U stánku jsme měli téměř pořád nějakého zájemce, kterého RUDL UP nadchl. Nechali jsme návštěvníky vyzkoušet si ho živě a pozorující hloučky lidí se mísily z řad odborníků, obchodníků nebo zvědavců. Všichni se shodli na jediné otázce: „Jak to zvedá?“. Během veletrhu byl s námi natočen i rozhovor v místním studiu a v tisku již o nás byly publikovány zajímavé příspěvky. Co víc bychom si na premiéře našeho výrobku a projektu mohli přát? 

Na portálu Rudlup.cz lze najít technické parametry vozíku. Můžete ještě doplnit, v jakých obchodních modelech je RUDL UP dostupný? 

Na našem portálu jsou uvedeny základní technické informace: maximální síla zdvihu, maximální výška zdvihu, velikost lžíce a rozměry rudlu. Manipulace s vozíkem však vyžaduje zaškolení personálu, které zajišťujeme po dodání rudlu a před tím, než jej začne obsluha používat. V současné době máme zpětnou vazbu od zákazníků, abychom provedli drobné konstrukční úpravy. Chceme, aby byl RUDL UP plně akceptován do provozu. Proto bychom chtěli zákazníkům nabídnout větší rozměr lžíce a přidat zachycení pro KEG sudy. Dá se říci, že jsme schopni zajistit výrobu našeho výrobku podle požadavků koncového zákazníka s ohledem na jeho praktické využití. Aktuálně nemáme autorizovaného distributora a prodej si zajišťujeme sami. Základní cena RUDL UP je 25 tisíc korun bez daně a mimo prodeje nabízíme i pronájem. Cena pronájmu souvisí s počtem zapůjčených dnů. Orientační sazba za jeden pronajatý den je 300 korun.  

Unikátní rudl pomůže s přepravou nadměrného zboží, při kterém nepotřebujete závozníka. Foto: Tomáš Celar

Jak plánujete expandovat v nadcházejícím období, abyste oslovili cílovou skupinu spotřebitelů? 

Prvním krokem byla velká premiéra, která se dle očekávání povedla v rámci veletrhu. Aktuálně nám volají malé i velké firmy, které touží po živé prezentaci a chtějí si vyzkoušet RUDL UP v rámci jejich provozů. Výrobek je pro většinu uživatelů nový a nedokážou si jej v provozech představit. Ze zkušeností mohu říci, že za poslední tři týdny jsme byli ve třech největších spedičních firmách, které dělají obdobnou práci. V každé firmě se na náš rudl dívali úplně z jiného pohledu a řešili s ním rozdílné druhy problémů. Čekáme na to, kdo ze spedičních firem jako první uchopí možnost použít RUDL UP jako konkurenční výhodu a sníží si tak náklady na závozníka nebo rozšíří hmotnost přepravovaného zboží nad 50 kg bez paletové přepravy. První reakce je taková, že na zásilku do 50 kg RUDL UP nevyužijí, protože to vždy „nějak“ zvládnou, a pro těžší zásilky už použijí jinou techniku nebo dva zaměstnance. Téměř ve všech případech se setkáváme s tím, že se RUDL UP v praxi nejvíce využije při nakládce a vykládce zboží.

Co když ale se zásilkami do 70 kg bude jezdit jeden člověk s našim RUDL UP a práci sám a bezpečně zvládne? Taky cítíte ten nevyužitý potenciál? Na expanzi a prodejních procesech momentálně pracujeme. V mnoha firmách vládne byrokracie a dlouhé schvalovací procesy. Našim prvním milníkem je prodej 100 kusů, který prolomíme již brzy. 

Další článek: GE Aviation Czech chce do Ruska dodat 150 leteckých motorů